Inferno nad New Yorkem
11. září, 8.44 hod. newyorského času
Svět je ještě v pořádku. V gigantické dvojvěi World Trade Center hlučí hektický obchodní ivot. Kadou vteřinu odcházejí datovými vedeními impulsy do celého světa a jiné opět přicházejí.
11. září, 8.45 hod. - První úder

Pro Lauru1, zaměstnanou v 60. poschodí severní věe, se čas zastavuje. Přesně na tu chvíli, kterou Laura potřebuje, aby pochopila, e její svět stojí doslovně v plamenech. Třesk, který jakoby měl protrhnout ušní bubínky, hrozná tlaková vlna, pak pach hořícího leteckého benzínu... Laura strne ... a běí. Instinktivně se dává cestou přes schodiště. Šíří se šedohnědý dým. Neuvěřitelnou tlačenicí v lidmi zacpaném schodišti se Lauře podaří probojovat se dolů 60 poschodími. 90 minut plných úzkosti trvá zoufalý běh o holý ivot. Laura se vpotácí do dýmem zamořeného teplého dne newyorského pozdního léta. Husté kotouče dýmu zastírají obrysy Manhattanu. Laura chce u jen ven z tohoto inferna.
11. září, 9.03 hod. - Smrt v jiní věi
Michael L. pracuje ve 107. patře jiní věe World Trade Center v restauraci. Zrovna dnes se mu rozbily brýle. Nemilá věc. Právě si je dává spravit v pěší zóně nad hloubkovými garáemi. Tu se budova zachvěje pod nárazem. Hrozný třesk otřásá vzduchem. První reakcí Michaela L. je: Pryč odtud! Spěchá po schodišti ven. Scenerie je hrůzostrašná: Dýmové houby tryskají z obou věí. V 300 metrové výšce lutě hne ohnivá bouře ze 20 poschodí. Úlomky rozbitého skla se sypou z nebe jako dýky. Spršky tun houcí oceli padají z kouřových mraků jako smrtelný meteoritový déšť. Michael L. myslí na své kolegy tam nahoře - a vidí, jak se desítky lidí vrhají z výše větší ne 300 metrů. Dávají přednost smrti na asfaltu před smrtí v ohni.

Francouzští dokumentární filmaři právě točili film o newyorských hasičích. Podají zděšenému světu obrazy toho, čím jsme později otřeseni:
Během natáčení nalétává v 8.45 hod. jeden Boeing do severní věi a jako ocelová bomba se zavrtává do budovy. Tým pokračuje v natáčení a do-kumentuje pětihodinovým filmovým materiálem hrůzu z Manhattanu.
V 9.03 hod. nalétává druhý Boeing do jiní věe.
11. září, 9.05 hod. - ivot za ivot

Peter G. je velitelem newyorských hasièù z povolání, pánem nad 12000 hasièi. Jako jeden z prvních vbíhá do hoøících vìí, aby se svítilnami a dýchacími pøístroji pøinesli pomoc. Podél køièících lidí vniká za ním dovnitø i jeho zásahové drustvo. Mnoha tìce zranìným mohou ještì pomoci a uvést je do bezpeèí. Nasazují ivot za ivot. Zùstává jim ještì necelá hodina …, a…
10.04 hod: 440 m vysoká jiní vě se hroutí v gigantickém mraku prachu, dýmu a vířících trosek.
O 29 minut později následuje druhá vě.
Peter G. a mnoho pomocníků nalézají hrob v ohni, v troskách pod ocelovými díly. 5000 lidí zahyne s nimi v planoucím infernu, které zanítila a rozdmýchala nenávist a fanatismus.
Trosky prší na kolemstojící. V tomto dramatu u nejsou ádní nezúčastnění. Jen zasaení…
Kde je Bůh?
A kde je Bůh v této hrůze? Bůh sám je s nimi v infernu World Trade Center.
Je u věřících, kteří po Něm volají v úzkosti smrti.
Nenechá samotné ty, kteří se k Němu obracejí v posledním okamiku svého ivota. Jsou tu ti, kteří se po celý ivot nikdy na Něho neptali a jejich čas je nyní u konce. Jsou krok od smrti a před nimi stojí poslední otázka: Kam teď? Co přijde potom? Bůh je tu a trpí a má zármutek v tomto infernu nenávisti.
Ale Bůh neuhašuje tu hrůzu. Hrůzu, kterou vytvořili lidé pro lidi.
Všechno začalo pádem do hříchu. Kdy satan svedl první lidi k hříchu. Následky jsou dnes stejné, jako ve všech stoletích předtím: utrpení, souení bída a smrt.
A hřích dělí od Boha. Ale je tu cesta zpátky k Bohu. Bůh nám nabízí Svou ruku ve Svém Synu Jeíši Kristu. Bůh nechce, aby lidé zahynuli. Bůh miluje lidi. Proto poslal před 2000 lety Svého Syna Jeíše na tuto zem.
Tak Bůh miloval svět, e Syna svého jednorozeného dal, aby kadý, kdo věří v něho, nezahynul, ale měl ivot věčný.2
A Jeíš Kristus přišel na tuto zem, aby zemřel na kříi Golgoty. Trpěl kvůli našim hříchům. On sám se dal Bohu, aby zaplatil za viny našeho ivota.
Kam s mou vinou?
Vina proniká a prokvašuje lidský ivot. Kadý. Nikdo od toho není svobodný. Vina má následky. Jako strom noří své kořeny do lidského ivota, nese jedovaté ovoce, rozvětvuje se. Často přes generace.
Vina. Má ji kadý. Vinu, která vede k věčnému odloučení od Boha. Od ní nás chtěl Kristus osvobodit. Jeho smírčí smrt na kříi před 2000 lety byla a je naší šancí.
Hrozné události v Manhattanu jsou eskalací oné ivotní viny, do které jsme se my lidé v průběhu svého ivota hluboko zamotali. Zde se neblaze projevila nenávist a fanatismus.
Ale Bůh - je stále ještě tu. Se Svou nabídkou odpuštění
a osvobození od vin našeho osobního ivota čeká.
Ještě čeká.
Čas běí ke konci. Náš čas. Čas našeho ivota. Pro lidi
v Manhattanu přišel konec rychle. Neočekávaně. Příšerný a plný hrůzy. A pak? Bůh nám ještě podává Svou ruku s nabídkou věčné záchrany a útočiště u Něho. Jeho Syn za to zaplatil. Vyznejme Mu své osobní viny. Přijměme Jej a Jeho lásku a nechme Ho stát se
Pánem našeho ivota.
S.D.
Prosíme na místě Kristově, smiřte se s Bohem. 3
---------
1 Jména a události jsou autentické
2 Jan 3,16;
3 2. Korintským 5,20