Inferno nad New Yorkem


11. září, 8.44 hod. newyorského času
Svět je ještě v pořádku. V gigantické dvojvěži World Trade Center hlučí hektický obchodní život. Každou vteřinu odcházejí datovými vedeními impulsy do celého světa a jiné opět přicházejí.
11. září, 8.45 hod. - První úder
Pro Lauru1, zaměstnanou v 60. poschodí severní věže, se čas zastavuje. Přesně na tu chvíli, kterou Laura potřebuje, aby pochopila, že její svět stojí doslovně v plamenech. Třesk, který jakoby měl protrhnout ušní bubínky, hrozná tlaková vlna, pak pach hořícího leteckého benzínu... Laura strne ... a běží. Instinktivně se dává cestou přes schodiště. Šíří se šedohnědý dým. Neuvěřitelnou tlačenicí v lidmi zacpaném schodišti se Lauře podaří probojovat se dolů 60 poschodími. 90 minut plných úzkosti trvá zoufalý běh o holý život. Laura se vpotácí do dýmem zamořeného teplého dne newyorského pozdního léta. Husté kotouče dýmu zastírají obrysy Manhattanu. Laura chce už jen ven z tohoto inferna.
11. září, 9.03 hod. - Smrt v jižní věži
Michael L. pracuje ve 107. patře jižní věže World Trade Center v restauraci. Zrovna dnes se mu rozbily brýle. Nemilá věc. Právě si je dává spravit v pěší zóně nad hloubkovými garážemi. Tu se budova zachvěje pod nárazem. Hrozný třesk otřásá vzduchem. První reakcí Michaela L. je: Pryč odtud! Spěchá po schodišti ven. Scenerie je hrůzostrašná: Dýmové houby tryskají z obou věží. V 300 metrové výšce žlutě žhne ohnivá bouře ze 20 poschodí. Úlomky rozbitého skla se sypou z nebe jako dýky. Spršky tun žhoucí oceli padají z kouřových mraků jako smrtelný meteoritový déšť. Michael L. myslí na své kolegy tam nahoře - a vidí, jak se desítky lidí vrhají z výše větší než 300 metrů. Dávají přednost smrti na asfaltu před smrtí v ohni.
Francouzští dokumentární filmaři právě točili film o newyorských hasičích. Podají zděšenému světu obrazy toho, čím jsme později otřeseni:
Během natáčení nalétává v 8.45 hod. jeden Boeing do severní věži a jako ocelová bomba se zavrtává do budovy. Tým pokračuje v natáčení a do-kumentuje pětihodinovým filmovým materiálem hrůzu z Manhattanu.
V 9.03 hod. nalétává druhý Boeing do jižní věže.
11. září, 9.05 hod. - Život za život
Peter G. je velitelem newyorských hasièù z povolání, pánem nad 12000 hasièi. Jako jeden z prvních vbíhá do hoøících vìží, aby se svítilnami a dýchacími pøístroji pøinesli pomoc. Podél køièících lidí vniká za ním dovnitø i jeho zásahové družstvo. Mnoha tìžce zranìným mohou ještì pomoci a uvést je do bezpeèí. Nasazují život za život. Zùstává jim ještì necelá hodina …, až…
10.04 hod: 440 m vysoká jižní věž se hroutí v gigantickém mraku prachu, dýmu a vířících trosek.
O 29 minut později následuje druhá věž.
Peter G. a mnoho pomocníků nalézají hrob v ohni, v troskách pod ocelovými díly. 5000 lidí zahyne s nimi v planoucím infernu, které zanítila a rozdmýchala nenávist a fanatismus.
Trosky prší na kolemstojící. V tomto dramatu už nejsou žádní nezúčastnění. Jen zasažení…
Kde je Bůh?
A kde je Bůh v této hrůze? Bůh sám je s nimi v infernu World Trade Center.
Je u věřících, kteří po Něm volají v úzkosti smrti.
Nenechá samotné ty, kteří se k Němu obracejí v posledním okamžiku svého života. Jsou tu ti, kteří se po celý život nikdy na Něho neptali a jejichž čas je nyní u konce. Jsou krok od smrti a před nimi stojí poslední otázka: Kam teď? Co přijde potom? Bůh je tu a trpí a má zármutek v tomto infernu nenávisti.
Ale Bůh neuhašuje tu hrůzu. Hrůzu, kterou vytvořili lidé pro lidi.
Všechno začalo pádem do hříchu. Když satan svedl první lidi k hříchu. Následky jsou dnes stejné, jako ve všech stoletích předtím: utrpení, soužení bída a smrt.
A hřích dělí od Boha. Ale je tu cesta zpátky k Bohu. Bůh nám nabízí Svou ruku ve Svém Synu Ježíši Kristu. Bůh nechce, aby lidé zahynuli. Bůh miluje lidi. Proto poslal před 2000 lety Svého Syna Ježíše na tuto zem.
Tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdo věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.2
A Ježíš Kristus přišel na tuto zem, aby zemřel na kříži Golgoty. Trpěl kvůli našim hříchům. On sám se dal Bohu, aby zaplatil za viny našeho života.
Kam s mou vinou?
Vina proniká a prokvašuje lidský život. Každý. Nikdo od toho není svobodný. Vina má následky. Jako strom noří své kořeny do lidského života, nese jedovaté ovoce, rozvětvuje se. Často přes generace.
Vina. Má ji každý. Vinu, která vede k věčnému odloučení od Boha. Od ní nás chtěl Kristus osvobodit. Jeho smírčí smrt na kříži před 2000 lety byla a je naší šancí.
Hrozné události v Manhattanu jsou eskalací oné životní viny, do které jsme se my lidé v průběhu svého života hluboko zamotali. Zde se neblaze projevila nenávist a fanatismus.
Ale Bůh - je stále ještě tu. Se Svou nabídkou odpuštění
a osvobození od vin našeho osobního života čeká.
Ještě čeká.
Čas běží ke konci. Náš čas. Čas našeho života. Pro lidi
v Manhattanu přišel konec rychle. Neočekávaně. Příšerný a plný hrůzy. A pak? Bůh nám ještě podává Svou ruku s nabídkou věčné záchrany a útočiště u Něho. Jeho Syn za to zaplatil. Vyznejme Mu své osobní viny. Přijměme Jej a Jeho lásku a nechme Ho stát se
Pánem našeho života.
S.D.
Prosíme na místě Kristově, smiřte se s Bohem. 3
---------
1 Jména a události jsou autentické
2 Jan 3,16;
3 2. Korintským 5,20